JAN TEJKAL
Je mu třicet devět let. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor filozofie), je ženatý a má dvě děti. Narodil se na Moravě a bydlí ve Slezsku, přitom od narození žije stále ve stejném městě. Dětství a jinošství prožil v Moravské Ostravě, přičemž v současnosti bydlí již řadu let na Slezské Ostravě – konkrétně ve vsi na okraji města, jež sluje Heřmanice. Tedy na území historického těšínského knížectví, které patří k zemím českým již od konce 13. století.
.jpg)
Jmenuje se Jan Tejkal. A co že to má společného s Kolešovem?
Je autorem jeho znaku!
Heraldika má svoje pravidla - můžete našim čtenářům, jen velice stručně, vysvětlit, jaká jsou ta hlavní?
Ano, heraldika má řadu více či méně striktních pravidel a zásad tvorby a popisu znaků. Některá pravidla platí v heraldice obecně a některá se uplatňují v jednotlivých národních či regionálních zvykových tradicích. Mezi základní pravidla patří například kategorizace tzv. heraldických tinktur a s ní související zásada, která praví, že nelze pokládat barvu na barvu a kov na kov.
V komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Máme-li tedy například modrý štít, musí být figura kovová, což znamená zlatá, nebo stříbrná.
Heraldika dále počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur. Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být zobrazena realisticky – může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce vyplňovala prostor znakového štítu, nebo mohou být její jednotlivé komponenty zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku.
V heraldice také platí, že primární pozici má tzv. blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba neboli vizualizace blasonu, což znamená, že znak není vázán na nějaké konkrétní výtvarné zpodobnění, ale že stejný znak může mít několik grafických podob – třeba i současně užívaných.
Mohu se zeptat, kolik znaků a erbů jste doposud udělal?
Zabývám se především tvorbou znaků pro obce, městyse a města. Od roku 1994 jsem realizoval přes 600 znaků a vlajek pro obecní samosprávy v České republice.
Kolešovu jste vytvářel zcela nový znak - z čeho jste vycházel, co jste se o Kolešovu potřeboval před tím dovědět a z jakých pramenů jste čerpal?
Vycházel jsem z vlastního archivního a knihovního průzkumu. O historii obce jsem se poučil v historické a vlastivědné literatuře a pečeť obce – resp. její otisky - jsem nalezl v archivních fondech Národního archivu v Praze a Archivu Národního muzea v Praze.
Na základě těchto otisků z první poloviny 19. století se ukázalo, že obraz pečeti obce Kolešov tvoří nahoře do oblouku německý majuskulní opis „GOLLESCHAU“ označující majitele pečeti a pod tímto opisem ozdobně lemovaný francouzský polcený znakový štít, v jehož heraldicky pravé části – tedy z pohledu pozorovatele v části levé - se nachází šikmo dolů letící pták s květem v zobáku nad třemi květy vyrůstajícími na jednom stonku z dolního okraje štítu a jehož heraldicky levá část obsahuje břevno se dvěma klíny a nahoře a dole po jednom srdci.
Můžete nám vysvětlit význam jednotlivých polí znaku?
Znak obce Kolešov představuje doslovné opakování znakového štítu z pečeti obce, tj. jeho kompletního obsahu, upraveného pouze proporcionálně pokud jde o figuru letícího ptáka tak, aby všechny zobrazené figury v heraldicky pravé části znaku byly dostatečně výrazné.
Nový znak obce tedy reflektuje skutečnost, že Kolešov disponoval již nejpozději v 19. století svou vlastní pečetí zobrazující jakýsi „vesnický znak“ či, právně řečeno, spíše imitaci znaku, protože právní nárok na znak srovnatelný s městy vesnice v minulosti neměly.
A jak rozumět obsahu znaku? Z hlediska historického čistě jako odkazu na starou pečeť mající podobu znaku, jehož symboliku nelze hledat v nějakém konkrétním vyjádření s historickým vztahem k obci Kolešov, ale spíše v jakési obecné aplikaci typických znakových figur té doby v několika pečetích, jež byly pravděpodobně souborně pořízeny pro všechny vsi tehdejšího panství Nepomyšl, k němuž patřila také ves Kolešov.
Z hlediska obecné řeči symbolů si pak můžeme povšimnout, že všechny figury ve znaku nesou veskrze pozitivní sdělení: Pták je symbolem spojení země a nebe a symbolem volnosti, květy symbolem smíru, přátelství, radosti a rozkvětu. Symbolika srdce má zase těžiště ve vyjádření lásky, břevno je znamením pevnosti a opory a konečně klíny představují bohatou symboliku trojúhelníku.
Děkuji za rozhovor.