KOLEŠOVSKÝ „KAČÁK“ RYBÁŘI JESTĚ JEDNOU OŽIL
Prostě jsem tomu nevěřil – v půl sedmé ráno v sobotu 27. 10. 2012 jsem se vypravil ku Kolešovskému „Kačáku“, abych se stal svědkem odvolání rybářské soutěže – sněžilo, zima byla jako v psinci – ale závod nakonec proběhl.
A já na tomto místě říkám, že čest všem zúčastněným! Prali se totiž s podmínkami, které standardní ani trochu nebyly a byla-li zima tento den mně, pak rybářům upoutaným na losem zvolená místa byla dvoj či trojnásobná. Zásoby rumu došly místnímu cateringu už před desátou dopoledne, od této chvíle se grog nekonal.
Krom ryb byl v Kolešově k vidění i sněhulák, jehož vystavěly dámy z Plzně – Dana s Monikou. Těch na břeh vytažených ryb totiž bylo jen poskrovnu, a pokud jde o konečné výsledky, pak si nemyslím, že je nutno je prezentovat. Vyhráli v tomto úděsném počasí všichni, kdo na kolešovský „Kačák“ dorazili a především pak ti, kdo vydrželi až do konce. Bylo jich původně sedmadvacet, zbylo jich patnáct.
Jmenovat si dovolím snad jenom vítěze – tím se stal mladý pan Šmíd, jehož jsem s fotoaparátem, diktafonem a kamerou zastihl v okamžiku, kdy interview rozdávat schopen nebyl. Zmrzlý byl jako drozd (ostatní účastníci tohoto rybářského klání se nepoměrně pregnantněji vyjádřili v tom smyslu, že „je zmrzlej jak sobolí hovno“ – autor tohoto článku se bez mučení přiznává, že se se sobolem, natož s jeho exkrementy, nikdy nesetkal, takže těžko může srovnávat) a popíjel čaj.
Na jaře na shledanou, s tím se rozjížděli sportovní rybáři z Kolešova – a místní „Kačák“ se na jejich návštěvu už těší.