KRAJSKÝ SOUD ODVOLÁNÍ JAROSLAVY KUČEROVÉ ZAMÍTL
Kolešovské střípky byly u toho!
Omlouvám se všem za to, že ze soudní síně nepřináším žádný obrazový materiál, nicméně jeho pořízení mi bylo v tomto případě předsedkyní senátu Mgr. Boženou Maříkovou zakázáno.
Ve středu 18. září 2013 proběhlo v dopoledních hodinách v budově Krajského soudu v Praze řízení, které po zhruba hodině jednání zamítlo odvolání paní Jaroslavy Kučerové. Ta byla 25. července 2013 odsouzena Okresním soudem v Rakovníku za zneužití pravomoci úřední osoby a byla odsouzena (a teď cituji:)
„… podle § 329 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, jehož výkon se jí podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 2 roků. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaná povinna uhradit poškozené obci Kolešov škodu ve výši 137 780,- Kč.“
Proti tomuto rozhodnutí se obžalovaná bývalá starostka Kolešova odvolala ke krajskému soudu, jehož senát ve složení Mgr. Božena Maříková a soudci JUDr. Marcela Macková a JUDr. Aleš Kublák rozhodl její odvolání zamítnout.
Co se vůbec stalo? Proč někdejší starostka Kolešova skončila před soudem a zač byla souzena a následně také odsouzena?
Jaroslava Kučerová jako nejvyšší představitelka naší obce neoprávněně získala v letech 2008 – 2010 finanční prostředky z rozpočtu obce. Bez souhlasu zastupitelstva Kolešova si fakturovala refundace jako náhradu ušlého výdělku ze svého podnikání. A to i přes to, že jí byla vyplácena měsíční odměna ve výši 7 960,- Kč.
Kolik ve finále? Bezmála 140 tisíc - za dva roky. To je v průměru téměř šest tisícovek měsíčně nad rámec skoro osmitisícové odměny za starostování, přičemž z podkladů, které byly při odvolacím soudu prezentovány, vyplývá, že refundační nároky paní starostkyně rostly. Na začátku zmiňovaného období šlo o tisícovky, na jeho konci o desetitisíce.
Vyslechnuta byla v tomto případě celá řada svědků: z Kolešova tehdejší zastupitelé Rajchmann, Grunt, Rajšl i Svítil, paní Porazíková. Nikdo z nich si nepamatoval, že by v zápisech zastupitelstva obce byla o refundaci paní Kučerové zmínka. Přitom dle zákonů této země by takové finanční částky vypláceny být sice mohly, nicméně by musely být zastupitelstvem obce schváleny na základě doložených údajů o podnikání paní Kučerové v uplynulém kalendářním roce a schvalovány by měly být na každý kalendářní rok zvlášť.
Problém – zápisy zastupitelstva se v Kolešově pro uvedené období ztratily.
Bývalá starostka argumentuje tím, že se ztratily proto, aby jí to ublížilo. To v případě, že by její refundace schváleny byly a ona si oněch finančních „nad“požitků dopřávala zcela regulérně. Jenomže pak by dle mého mínění (a podotýkám, že paní Kučerovou v podstatě neznám, nikdy mi neublížila, nikdy jsem neublížil já jí – prostě nemám absolutně důvod nemít jí rád, cokoli jí vyčítat) šlo o neskonale rafinované spiknutí několika na sobě nezávislých jedinců. Osobně nevěřím a neuvěřil ani soud. Druhá možnost je pak ta, že se výše zmíněné materiály ztratily proto, že v zápisech zastupitelstva o refundacích paní starostky nebyla jediná zmínka. Pak by bylo nepochybně v zájmu paní Kučerové takové záznamy zlikvidovat a pak mohu jen spekulovat o tom, že
a. tyto dokumenty novému starostovi nepředala (a jeho mínus je, že je nepřebíral papír od papíru, usnesení od usnesení…),
b. vzala je pro ni její přítelkyně paní Věra Šiborová, která na obecním úřadu zůstala pracovat i za starosty Porazíka nebo
c. tatáž paní bývalé starostce Kučerové umožnila přístup na úřad a „kontrolu“ písemných materiálů.
Nevím, neumím posoudit. Zajímavá je ale v souvislosti s „očerněním“ paní bývalé starostky výpověď někdejší účetní obce paní Pálkové, která se finančními záležitostmi Kolešova zabývala, jež upozornila dle své výpovědi paní starostku na tu skutečnost, že své refundace vykazuje pod č. 5169, což je „nákup ostatních služeb“ –
?
- přičemž jí paní Kučerová měla říci, že je to v pořádku a nechť tam tyto faktury vykazuje i nadále.
Co říci dál?
Snad jen, že paní obhájkyně Jaroslavy Kučerové Zita Chvojanová odvolání proti rozsudku okresního soudu odůvodnila faktem, že jediným přímým důkazem by byly zápisy z jednání zastupitelstva obce, které se ale ztratily.
Nebo neztratily, ale byly cíleně zlikvidovány nynější garniturou Kolešova.
V závěru jednání pak vystoupila i paní Jaroslava Kučerová. Prohlásila (nezpochybnila…), že refundované peníze obdržela – nicméně podle ní právem, po dohodě a po schválení zastupiteli obce. Na skutečnost že si na nic takového zastupitelé nepamatují, reagovala tak, že označila konkrétně pana G. za lháře a celé zastupitelstvo potom za spolek, který nic nedělal, jen se sešel jednou za čtvrt roku na veřejném zasedání.
Neboli pracovala pro blaho obce samojediná…
Po okresním ale ani odvolací soud jejím zdůvodněním neuvěřil. Její odvolání, proti němuž neexistuje zákonný oprávněný prostředek vyjma toho mimořádného, k nejvyššímu soudu, zamítl. Shledal, že provedení důkazů okresním soudem bylo precizní, souhlasil i s výší trestu, která je na spodní hranici toho, čím mohla být paní Kučerová ve finále oceněna. To především vzhledem k její předchozí bezúhonnosti a k výši škody, kterou způsobila. Zároveň s tím však uznal, že vzhledem k velikosti Kolešova a k jeho rozpočtu může být taková finanční částka zásadní.