LETOŠNÍ VELIKONOCE (fejeton)
Letošní velikonoční pondělí má být tak trochu jiné svých předchozích bratříčků. Docela mě to vyděsilo, protože jako rodilý Pražák jsem byl zvyklý na to, že TENTO DEN, bez ohledu na kalendář a roky přestupné či nepřestupné, jsem se vydával s pomlázkou do obydlí svých kamarádek či spolužaček, jejich zádí při tom občerstvil nástrojem kvalině pružným a o poznání kvalitněji krepákovými stužkami opentleným, abych vyfasoval za tento úkon barvená a natvrdo vařená vejce, z nichž jsem pravidelně po zbytek týdne nosil do školy svačinu (chléb mazaný máslem a krájenými vejci - pečlivě osolený...).
A teď má být všechno jinak?
„Letošní rok nám přinesl jeden den v roce navíc. Jak možná víte, přestupný rok zplnomocňuje nás, ženy, vzít koledu po čtyřech letech pěkně do svých rukou. Tak si nezapomeňte pořídit pořádnou pomlázku a své drahé polovičce věnujte láskyplnou odplatu ještě před pondělním budíčkem.“
Výzva nejmenované ženy
Ilustrační foto
Moje žena si plete velikonoční pomlázku. Co pomlázku - rákosku, karabáč! Riskovala život, když lezla nad kolešovský rybník na vrbu, aby si pořídila nikoli vrbové proutí, ale pruty – a plete, plete, plete… vyzývavě na mě přitom pošilhává a zmiňuje velikonoční pondělí.
Je prý přestupný rok…
V běžných rodinách je normální, že žena muže bije tři sta šedesát čtyři dní v roce. Ten jediný zbývající den (právě velikonoční pondělí) je určen mužům, aby tohle celoroční příkoří svým lepším protějškům oplatili.
Aby muži – tento jediný den v roce - nebyli jenom surovci, tradice praví, že velikonoční pomlázka symbolizuje omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Také hospodyně si od koledníka půjčuje pomlázku, se kterou vyšupe i dobytek, aby i jemu předala část životadárné síly a ten pak byl zdráv a zároveň se věří, že pomlázka přináší do domu úrodu, blahobyt a štěstí. Ženy pak dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života.
V přestupném roce je to prý ale jinak – pomlázka patří údajně něžnému pohlaví.
Ta moje svou pomlázku plete, plete a plete – a významně se pochechtává.
V první chvíli mě napadlo požádat církev, aby zrušila velikonoční pondělí. Byl to jen nápad a okamžitě jsem ho pustil z hlavy. V našich končinách se církev nezbavuje ničeho, naopak chce (třeba v rámci restitucí…) čím dál víc. Tady by to evidentně neprošlo.
Možná by stačilo zrušit jen ty nešťastné přestupné roky – s tím by však zase nesouhlasili astronomové. Platný gregoriánský kalendář s nimi totiž počítá. A nedá se prostě svítit, oproti svému předchůdci - kalendáři juliánskému - je vzhledem k astronomické skutečnosti délky roku výrazně přesnější: zatímco juliánský kalendář měl oproti tropickému roku odchylku 1 dne za 127 roků, pak ten gregoriánský stejnou vykazuje přibližně každých 3300 let.
Ach jo…
Opravdu ale chodí o velikonocích (v přestupném roce…) na dynování ženy? Existuje taková tradice, má tento krajový zvyk (protože jde skutečně jen o určité oblasti naší země) svoje opodstatnění? Pátral jsem na internetu – a zjevně ne sám. Dovolím si uvést svědectví jiného muže:
„Psal se rok 1988, a ač velmi mlád, již jsem věděl, co takové Velikonoce obnášejí. Od pátku jsem měl v garáži schovanou pomlázku (o víkendu už přeci vrbové proutí nikde neseženete...). Jaké bylo mé překvapení, když jsem byl ráno vzbuzen a seřezán sestřenicí. Něco nebylo v pořádku, tak jsem běžel k mamince, ale tam jsem se žádné útěchy nedočkal, pouze dalšího výprasku.
Po dvaceti letech, kdy píši tento článek, jsem se rozhodl pátrat v různých pramenech a najít příčinu toho, proč o přestupném roku drží pomlázku dámy a vracejí mužům výprask za tři předchozí roky. Co myslíte? Nevypátral. Tato tradice je veskrze ústní, předávaná mezi ženami po generace.“
Takže, dámy, připravte si zadnice… dostanete na ně i na přestupný rok!