SOBOTA KOLEŠOVSKÝCH SOPTÍKŮ
Sobota 15. srpna 2015 (resp. její odpoledne, večer a potom i noc) patřila kolešovským Soptíkům. Ti vyrazili nejprve do Strojetic na místní Sousedské setkání, odtud do Lubence na hasičský tábor pořádaný SDH Úněšov (Plzeňsko), aby si nakonec v kolešovské hasičské hospodě pochutnali na dortu a dokonce se tu i uložili na noc.
Že jakási mezikrajská spolupráce obcí existuje, to samozřejmě víme. Máme jako Středočeši blízko do Kryr (Ústecký kraj), což – vezmu-li jen akce tohoto roku – jsme demonstrovali například na jejich Svátcích dobré nálady účastí v prvomájovém průvodu nebo při oslavách kulatého výročí jejich mateřské školy.
Do Strojetic pak, jež jsou součástí Kryr, to máme ještě blíž. Právě ve Strojeticích jsme se pak prezentovali i v minulosti. Kolešovským střípkům poskytl krátké video Osadní výbor Strojetice, kdy na jejich prázdninové pouti vystoupily kolešovské Štramandy. A v dámských úborech také štramáci…
Vraťme se spolu na pár minut do roku 2010:
A zpátky do žhavé současnosti: jako vůbec první si ve Strojeticích (zde) novou atrakci, jíž byl AQUAZORBING, vyzkoušela Jiřina Hrdličková.
Aquazorbing vznikl v roce 2006 v Asii jako nový druh výstřední adrenalinové zábavy. Jeho základem je aquazorbová plastová koule připomínající kouli na zorbing. Smyslem aquazorbingu je snaha o chůzi po vodě. Otevře se vodotěsný zip, do koule si vleze člověk, zip se zavře a koule nafoukne vzduchem, který vydrží zhruba 20 minut. „Obyvatel" koule je pak následně puštěn na vodu a snaží se o chůzi, dělat kotrmelce, salta apod., přičemž se samozřejmě projevují fyzikální zákony, takže aquazorbista je utahán zhruba po 3 - 10 minutách. V kouli je možno být i ve dvojici, což bývá velmi zajímavá podívaná.
K vidění tu byl výcvik psů, vystoupila kryrská Recesse, přijeli i hasiči s pěnou. V kostele Nanebevzetí panny Marie se uskutečnila mše, jíž celebroval Alexander Siudzik. K tomu samozřejmě vystoupení našich Soptíků, prostě program, za který se Osadní výbor Strojetice jako tradičně nemusel v nejmenším stydět, ať byl v roce 2015 jakkoli skromnější svých předchozích ročníků.
Kolešovští se pak přesunuli o pár kilometrů dál, do Lubence. Do hasičského tábora SDH Úněšov, který mě oslnil. Na takové tábory jsem totiž jako kluk jezdil já: stany s podsadou, polní kuchyně…
Úněšovští si pozvali na den, kdy ve svém areálu přijali i rodiče svých dětí, také kolešovské Soptíky. Ti i tady vystoupili, líbili se jako všude a dostali po malé odměně, aby se následně radovali z hasičsko tábornických radovánek. Tady šlo opět o pěnu (ta se neokouká, neznelíbí, neznechutí…) - původně tedy bylo avizováno, že bude barevná, z toho však nakonec sešlo. Nevadilo to ani malinko.
Doma v Kolešově pak čekala naše malé hasiče oslava. Troje narozeniny byly odměněny stylovým dortem, v kolešovské hospodě pro ně jejich vedoucí připravili malou párty a dokonce se tu i nocovalo.
Na závěr i krátké video: