Hasiči

 
 
 
Hasičská jednotka v Kolešově působila již za dob Rakousko-Uherské monarchie. O tom svědčí místní kuriozita, ruční stříkačka z roku 1887 (s nápisem „Gemainde Golleschau 1887“). Písemné záznamy či zprávy jsou až z dob 2. světové války - ve formě zápisů ze cvičení.
 
Prvním velitelem kolešovských hasičů byl po roce 1945 volyňský Čech pan Vincent Lukaščuk. Bohužel se z této doby nedochoval žádný seznam členů. Víme ale, že ve výzbroji místního hasičského sboru byla tehdy vyjma zmíněné ruční stříkačky také stříkačka motorová - zn. DKW.
 
Na konci šedesátých let 20. století se dalším hasičským velitelem stal pan Václav Pavlíček a předsedou sboru pan František Kus. Jeho zásluhou se do výzbroje místního hasičského sboru dostala nová požární stříkačka PS – 12. Do té doby stále sloužila stará DKW a pro Kolešov je jen škoda, že byla odvezena do Rakovníka – mohli jsme mít ve vsi malé hasičské muzeum.
 
Roku 1972 pak byly zhotoveny plány na výstavbu nové zbrojnice. Výběr staveniště proběhl 21. 8. 1972, přičemž o pověstný „rok a den“ (přesně 10. 11. 1973) později byl objekt slavnostně otevřen. Stavba se prováděla za vydatné podpory ONV, JZD i občanů a – pro zajímavost - v té době činil její rozpočet 180 000 Kč. Dobový tisk otevření zbrojnice komentoval takto:
 
 
Horní řada (zleva):
Jarda Albrecht, Josef Čapek, Václav Porazík st., Jan Křeček, Miroslav Mužík, Andrej Krejčí
Spodní řada (zleva):
Josef Kučera, Josef Albrecht, Václav Svítil, Václav Pavlíček
 
V té době se každoročně prováděla námětová cvičení, požární soutěže a zkoušky techniky. Už tehdy se místní hasiči angažovali také v kultuře vsi a organizovali posvícenskou zábavu a ples, přičemž tato tradice se udržela až do dnešních dní.
 
Na konci sedmdesátých let minulého století bylo v Kolešově registrováno 30 hasičů. Ti zasahovali například u požárů v Děkově, Vrbici nebo v Kolešově, kde hořela stodola, seník a kombajn.
 
Z kroniky obce Kolešov (I/2013)